Jak vybrat masérské lehátko?
Masáž je nejstarší formou terapie, která má výborné regenerační účinky na organismus. Aplikováním tlaku na svaly či tkáně, lze léčit zranění, zmírňovat bolest, stres, zlepšovat krevní oběh či uvolňovat svalové napětí.
Jaké masérské lehátko vybrat?
Při výběru masérského lehátka je potřeba sledovat několik základních parametrů. Mezi nejdůležitější patří typ lehátka, materiál, rozměry, nosnost či možnost polohování. Ke každému lehátku existuje i řada doplňků, které mohou masírování zefektivnit.
Skládací či pevné lehátko?
Pokud budete provádět pouze masáže, je výhodou pořídit si skládací masážní stůl, který můžete snadno sbalit a jezdit masírovat klienty. Zároveň má lehátko minimální rozměry a můžete jej schovat za skříň či pod postel. V případě provozování rehabilitací či celodenním využití jsou vhodnější stoly s pevným, stabilním základem, nejlépe s elektronickým zdvihem.
Dvoudílné nebo třídílné lehátko?
Třídílná lehátka mají volně polohovatelnou třetí část, která umožňuje přizpůsobit masírovanou osobu do polohy, která je pro danou masáž optimální. Hodí se tak při časté masáži zad, obličeje či dekoltu. Dvoudílná lehátka tohle neumožňují, avšak chybějící třetí díl lze nahradit masážními klíny a jinými doplňky.
Dřevěná či kovová konstrukce?
U dřevěných masážních stolů je důležité, aby nebyly vystaveny vysoké vlhkosti a velkým teplotním výkyvům, jelikož extrémní teploty poškozují dřevěnou část. Nejsou tak vhodné do místností, kde je sauna, napařovací místnosti a jiné. Pokud nebude dřevěné masážní lehátko využíváno v těchto prostorách, pak je čistě na Vás, kterou variantu si zvolíte. Odolnost obou variant je stejná a určitě neplatí, že kovové masážní stoly jsou odolnější a vydrží více, než dřevěné, jak se mnozí domnívají.
Jaká šíře masážního stolu?
U šíře stolu neplatí pravidlo „čím širší, tím lepší“, proto je důležité i tento parametr sledovat. Čím širší masážní lehátko je, tím se vám bude hůře masírovat, jelikož budete mít masírovanou osobu dále od sebe. Šíře 70 cm se ukázala jako nejideálnější a zároveň nejvíce poptávanou variantou masážního stolu. Tohle vše se odvíjí od výšky. Pokud měříte méně jak 165 cm, neměli byste mít lehátko širší než 70 cm.
V jaké výšce se masíruje?
Mezi jeden z důležitých parametrů patří také možnost nastavování výšky lehátka. Všechny naše masážní stoly tímto disponují a lze tak vždy nastavit optimální výšku. A jaká výška je ta optimální? Obecně platí pravidlo, když se postavíte bokem k masážnímu lehátku, připažíte, tak by se špičky prstů měly dotýkat masérského stolu. Dosti záleží na tom, jaký masérský kurz či školu máte absolvovanou, nicméně v dnešní době se masér snaží využívat váhu svého těla a toho lze docílit právě ve chvíli, kdy je osoba položena v nižší výšce.
Na co při výběru nezapomenout?
Při výběru nezapomeňte také sledovat nosnost, která by měla být minimálně 200 kg, jelikož jak už bylo zmíněno výše, masér využívá při masírování svou hmotnost a na lehátko je tak kladen větší nápor. S tím je spojena i celková délka, která je přímo úměrná k masírované osobě. Všeobecně platím, čím větší, tím lepší, nicméně minimální rozměr by se měl pohybovat v rozmezí mezi 180 – 190 cm. Vyhodou je také možnost plynulé regulace podhlavníku či opěrek.
Masérské příslušenství a doplňky
Masážní doplňky jsou nedílnou součástí každého masírování. Pokud chcete, aby byla masáž i pro masírovanou osobu co nejkomfortnější, neobjedete se bez doplňků, které tento dojem vytváří.
Jeden z nejdůležitějších masážních prostředků jsou masážní oleje, krémy či gely, které mnohdy zvyšují účinnost masáže. Existuje řada masážních hmatů, které se bez olejů či mastí zkrátka neobjedou. Další důležitou roli mohou hrát masážní válce, půl válce či klíny a to obzvláště ve chvíli, kdy nemáte polohovatelné lehátko. Pomocí těchto doplňků snadno podepřete hlavu, nohy nebo kolena. Podpírání jednotlivých částí těla je důležité z důvodu, aby při delším ležení nedocházelo ke špatnému odtoku lymfy z obličeje. Při častém masírování se mnohdy využívají také jednorázové papírové povlaky, lávové kameny, baňky, vůně a jiné. V neposlední řadě patří mezi masérské doplňky také lávové či chladivé kameny, které se využívají při fyzické i duševní termoterapii.
Jakou techniku masírování použít?
Každý účastník masérského kurzu pozná, že jednotlivých hmatů je několik desítek. Některé se opakují a provádějí při masáži různých krajin těla. Jiné mohou být tak specializované, že se provádějí na jediném místě těla. Proto je důležité rozdělení do následujících skupin.
1. Úvodní tření
Provádí se na velkých plochách nevelkým tlakem. Nejvíce plochou dlaně, při tahu zpět někdy bříšky roztažených prstů (klikatě) a také hřbetem ruky. Vytírání patří též do tření, ale provádí se na menší ploše a o něco větším tlakem (účinek do větší hloubky). Nejčastější způsoby: vytírání přes ruku a obtahování. Účinky tření: podpora mízního oběhu, prokrvení kůže a podkožní a snížení svalového napětí
2. Hnětení
Hmaty určené k důkladnému zpracování končetinových svalů. Druhy: např. vlnovité uchopování a odtahování, finské – slalom a spirála, pomalé válení, protlačování pěstmi. Účinky hnětení: uvolnění hlubších tkání, lepší odtok odpadních látek.
3. Roztírání
Tyto hmaty jsou určeny ke zpracování krajin okolí kloubů a plochých svalů. Provádí se na malé ploše a podstatně větším tlakem. Druhy: např. části dlaně – patkou (používáme svalový val palcový a malíkový), špetkou (bříška čtyř prstů sevřených pohromadě kromě palce), palcem, čtyřmi prsty, osmi prsty, pěstí – žehlička. Účinky roztírání: uvolnění srostlých tkání a kloubního vaziva.
4. Tepání
Tepání jsou údery uzpůsobené ruky na masírovanou krajinu. Pohyby děláme v rychlém a svižném tempu. Tepání účinkuje povrchově nebo do hloubky. Povrchně: smetání, tleskání, plesání. Do hloubky: vějířovité tepání, sekání, tepání pěstí. Povrchní tepání způsobuje uklidnění a volnění svalů, hluboké tepání povzbuzuje, dráždí a navozuje pocit tepla.
5. Chvění
Vyžaduje maximální uvolnění masírované partie, chvějeme rychlými pohyby do stran. Patří sem vytřásání celé končetiny, rychlé válení, vidlicí a dlaní. Chvění účinkuje jako uklidnění, osvěžení a uvolnění svalů.
6. Závěrečné tření shodné s úvodním
Tato skupina hmatů se jako jediná opakuje, a to pro podvedení všech skupin v uvedeném pořadí. Končí se jí masáž kterékoliv tělní krajiny pomocí pomalých uklidňujících hmatů. Uvedený systém hmatů je základní abecedou“ masérova „vyjadřování“. Uvedené pořadí skupin hmatů musí masér ovládat zcela automaticky, bez přemýšlení.
Příklad sportovní masáže zad:
Dlouhodobá zkušenost nám ukázala, že při celkové masáži postupujeme tak, že masírovaný leží na břiše a masáž zahajujeme na zádech, pokračujeme dolními končetinami, následně břicho, hrudník a na závěr horní končetiny.
úvodní tření | dlaněmi, provrtávání (plochou dlaně a bříšky prstů), obtahování - stojíme z boku |
hnětení | vlnovité (okraj širokého zádového svalu) |
roztírání | patkou dlaně (vzpřimovače), čtyrmi prsty (celá záda), osmi prsty (celá záda), palcem (vzpřimovače), pěstí (vzpřimovače - tzv. žehlička), vytírání podlopatkového svalu, vytírání mezižebři (od podložky k páteři) |
tepání | smetání (okraj širokého zádového svalu), vějířovité (vzpřimovač trupu) |
chvění | spojuje se s závěrečným třením (dlaněmi) |
závěrečné tření | plochou dlaně, spojené s vychvěním |